Tento článek bude trochu jiný než články předešlé. Je to takový exkurz do příběhu „když se sám mediátor rozhodne dál vzdělávat“.

Důvodů, proč jsem se rozhodla Výcviku Školní mediátor zúčastnit, bylo několik.

Jsem zapsaný mediátor a v této oblasti působím už bezmála 7 let. Medijuji, vyjednávám, facilituji a mediaci, facilitaci a s tím spojené i komunikační dovednosti školím. Celá moje praxe se točí kolem komunikace a práce s konfliktem.

V mediaci vidím velký smysl, protože jí chápu jako nástroj pro zajištění si spokojenosti v životě. V soukromém i pracovním. Není to jeden nástroj, ale zcela jistě patří k těm užitečným. A je to nástroj restorativní (obnovující, slovníkem stavebníka rekonstrukční), kde se nehledá viník, ale způsob nápravy – řešení do budoucna; opak nástroje retributivního, kde se hledá viník a trest. Je to jedna z možností jak pracovat s konfliktem, který nás provází celý život. Konfliktům se vyhnout nedá, ale je možné se je naučit řešit. Zvědomit si přístupy k němu, protože konflikt je dobrý sluha, ale zlý pán.

Kde jsem se konflikty řešit nenaučila, byla škola a lidi v ní. Naopak jsem zažila momenty, které když se dnes ohlédnu, vidím jako škodlivé. Nejen pro sebe samou, ale i pro dospěláky. A to nikterak nesouvisí s kvalitami pedagogů v tom smyslu, že by to měli být špatní lidé ve smyslu nekvalitních charakterů. Spíš to ve mně evokuje otázku, měli oni sami možnost naučit se pracovat s konfliktem, vyznat se v něm, a vybrat si jak ho uchopí? A jestli tu možnost- schopnost neměli, jak bych po nich mohla chtít, aby to naučili někoho dalšího? To je, jako kdybych chtěla, aby mi fyzikář vysvětlil např. češtinu a pojmy slovotvorný základ, rod činný a trpný atd.

Důvodů, které vedly k mojí přihlášce do Výcviku bylo víc. Jeden z nich byl moje touha po dalším vzdělávání se a zvýšení si vlastní odbornosti. Další důvod byl zjistit víc o škole jako takové. Ujasnit si a ukotvit moji představu využití mediace ve školách a realitu samotnou.

Díky Výcviku školního mediátora jsem měla možnost zjistit CO všechno konkrétně zahrnuje práce pedagoga a jak užitečné pro něj, pro žáky, pro školu, vůbec pro školní systém může být užitečné, když se rozhodnou využít podpory mediátora. Na Výcviku Školního mediátora jsem zjistila jak živý organismus škola je. A tento živý organismus je složen z mnoha buněk. A aby každá buňka věděla kde má místo, a jak má fungovat, a podle čeho má fungovat a co má dělat, když se stane něco, co jí brání fungovat, nebo se tím zhorší podmínky pro fungování, tam je prostor pro využití odborných profesí, které nemají cíl říkat Škole, co má anebo nemá dělat, stejně tak jednotlivým pracovníkům zajišťující fungování školy od ředitele, učitele, žáky, školní jídelnu, až po pana školníka či paní uklízečku a v neposlední řadě i rodiče, tam je místo pro odborné profese. Tyto odborné profese dokáží posílit fungování tohoto školního systému. Těmito odbornými profesemi myslím např. školního psychologa, výchovného poradce, metodika prevence a také mediátora/facilitátora.

O čem je Výcvik školního mediátora?

Výcvik školního mediátora, tak jak jsem měla možnost ho zažít, je poskládaný z teorie a praxe. Za mě jako lektora, který sám kombinuje ve své lektorské činnosti teorii s praxí je tohle velký přínos jakéhokoliv kurzu. A teď pozor! Jedna věc je takhle kurz prezentovat a druhá věc je opravdu tímto způsobem kurz realizovat. A tenhle Výcvik je praktickou ukázkou toho jak to má vypadat.

Hned v začátku jsme jako účastníci začali kooperovat. Tím se předešlo potenciálním ledům, které by mohly vzniknout kdybychom si v klidu zůstali sedět a jen nasávali teorii. Mediace je o komunikaci a my jsme na Výcviku komunikovali hned od prvopočátku. Než jsme se k teorii dostali, my sami účastnici kurzu jsme začali skládat dohromady mozaiku, co si myslíme, že je školní mediace, v čem je nebo může být školní mediace přínosná a jak jí prakticky využívat. Na teorii došlo vzápětí, a to velmi praktickou formou, díky které jsme rozklíčovali dva systémy, jež ovlivňují školní prostředí, vzdělávání, fungování školy. A ještě než skončily první dva dny, měli jsme za sebou pravou školní mediaci s dětmi.

Následovaly online přednášky s odborníky a hlavně praktiky na konkrétní problematiky, které se do školního prostředí propisují. Jednalo se o odborníky v práci s různými orgány, jako např. OSPOD, policie, a další úřady; stejně tak odborníkem na domácí násilí a online byl završen přednáškou s tématem šikana. Za mě největší přínos online – přednášek byl, že ho realizovali opravdu lidi z praxe, kteří mají co nabídnout jak v teoretické oblasti, tak praktické – kazuistiky.

A v rámci posledních dvou dní jsme se zabývali komunikací se školou, komunikací ve škole, podporou školy tak, abychom dokázali na konkrétní poptávku vystavět nabídku a zrealizovat jí tak, že pokud se škola rozhodne využít tento restorativní nástroj, bude to sloužit k užitku, nikoli opačně.

Čím byl pro ně tento Výcvik přínosem?

  • Teoreticky i prakticky jsem zažila mediační školní prostředí

  • Dostala jsem teoretické informace o fungování školy – je to tak široké pole, že když vám někdo naservíruje tyto odborné informace srozumitelným způsobem je to nedocenitelné

  • Probrali jsme typy konfliktů, které ve školním prostředí vznikají a hlavně také mezi kým, protože to není jen o dětech, učitelích a rodičích

  • Dostala jsem odpovědi na otázky v čem je školní mediace tak specifická, že je nutné, aby mediátor dobře znal prostředí, ve kterém chce působit – realizovat školní mediaci

  • Plným uvědoměním, že školní mediace má ve vztahu k facilitativní mediaci i transformativní mediaci svá specifika; a byť vychází z komunikačních dovedností, které jsou v rámci mediace dobře známé je třeba říct, že v rámci školní mediace je víc než užitečné tato specifika znát a umět je v praxi přizpůsobit

V čem je prospěšné, když se pedagogické profese doplní dalšími odborníky?

V základu tím, že:

  • uleví pedagogům, kteří mohou tyto odborníky oslovit, když sami potřebují poradit a vyřešit situaci, a ujasnit si další postup

  • někdo nestranný zprostředkuje rozhovor při řešení běžných konfliktů mezi žáky, nebo šikany, nebo konfliktů mezi kolegy, případně obtížná komunikace s rodiči. Také

  • usnadní pořádání případových konferencí, které školy využívají – mohou využívat jako nástroj kolektivní podpory pro žáka a jeho rodinu, stejně tak pro realizaci výchovných komisí, kdy mediátor - facilitátor může taková jednání udělat efektivnějšími

  • usnadňuje vyjednávání např. mezi školou a zřizovatelem školy, prostřednictvím vedení facilitovaných setkání – schůzek

Už nevím kdo to řekl, ale slyšela jsem, že Škola učí a rodina vychovává. Ta linka mezi učením a výchovou, minimálně z pohledu práce s konfliktem a řešením samotného konfliktu je ale hodně tenká, protože učit se můžeme podle principu vzoru a tím, že se ho naučíme, se zároveň stáváme vychovanějšími. Když máme jako lidi možnost zjistit, jak se dají některé situace, konkrétně konfliktní situace, řešit, zároveň nás to vychovává a vzdělává v oblasti empatie, v oblasti lidské komunikace. A my lidi se vzájemně se dorozumíváme za pomoci slov a zároveň za pomoci gest, tónu hlasu a dalších . Odborně řečeno je naše komunikace složena ze složky verbální a neverbální.

A čím lépe porozumíme některým dějům a jevům, které se v komunikaci dějou, tím snadnější bude se v komunikaci zorientovat a zvolit v daný moment to nejlepší možné řešení.

Výcvik Školního mediátora mi předal odborné informace, stejně tak zkušenosti.

V čem je tento Výcvik praktický?

  • Je postavený na několikaletém projektu realizovaný lidmi z oboru mediace, psychologie, pedagogiky, odborníky na domácí násilí, šikanu, spolupráci s OSPODy,

  • odráží školní prostředí bez příkras, se svými slabostmi, a také i se svými silnými stránkami,

  • srozumitelně a celistvě popsaný školský a školní systémem

  • založený na respektu k dětem, profesím pedagoga, ředitele, rodičů a dalších lidí kolem školy

  • vyjasnění si, kde je místo mediátora

Mediace v rámci školního prostředí má zcela jistě své uplatnění. Nemůžu a ani nemám ambice nastoupit a zastoupit místo pedagoga. Co ale jako mediátor jistě můžu je to, že můžu s pedagogy a školou samotnou spolupracovat a podporovat komunikaci tak, aby byla škola místo, kde se učí nejen předměty odborné – čeština, matematika, a další...a také místo, kde je prostor pro řešení konfliktů a důsledků z nich; kde je možnost zvyšovat kompetence užitečné pro život samotný, který nekončí na prahu školy.

V čem je přínos mediace na půdě školy?

  • Pracuje s prioritami školy

  • nabízí účinnou alternativu

  • pružně reaguje na prostředí školy – mediátor nepracuje podle šablony, jeho přístup je individuální

  • obnovuje nefungující

  • posiluje již fungující

  • ekonomický -

  • dá se financovat ze šablon

Co školní mediace umí:

  • pracovat s konfliktem

  • podporovat tvorbu řešení ve stylu win-win

  • zprostředkovat komunikaci mezi těmi, kteří jsou v konfliktu

  • rekonstruovat/obnovovat vztahy

  • hledat a podporovat hledání dalších možností pro řešení